Problematika šikany

Co je to šikana?

Chceme-li se zabývat problematikou šikany, je nutné si na samém začátku říct, co to šikana vlastně je a jak se pozná. Nabízíme Vám proto na úvod několik definic.

Za šikanování se považuje, když jeden nebo více žáků úmyslně a opakovaně ubližuje druhým. Znamená to, že vám někdo, komu se nemůžete ubránit, dělá, co je vám nepříjemné, co vás ponižuje, nebo to prostě bolí – strká do vás, nadává vám, schovává vám věci, bije vás. Ale může vám znepříjemňovat život i jinak, pomlouvá vás, intrikuje proti vám, navádí spolužáky, aby s vámi nemluvili a nevšímali si vás.
(Michal Kolář, Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízeních, Praha, MŠMT ČR, 2003, s. 89.)

Fenomén šikanování chápeme jako asymetrické, zpravidla opakované násilí mezi žáky. Konkrétněji a srozumitelněji to vyjádříme prostřednictvím následující definice: Jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně, týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu agresi.
(Michal Kolář, Bolest šikanování, Praha, Portál 2001, s. 27.)

Pro praktické rozlišení vnějších projevů šikanování je užitečná trojdimenzionální „mapa“, podle které lze agresi členit na:

  1. přímou a nepřímou
  2. fyzickou a verbální
  3. aktivní a pasivní

Kombinací těchto tří dimenzí vznikne osm druhů šikanování (viz následující tabulka). Díky této citlivé klasifikaci lze dobře postihnout odlišnosti u různých typů šikanování, například mezi dívkami a mezi chlapci, u týrání tělesně postižených dětí v běžné škole apod.

Osm druhů šikanování a příklady projevů:

  • Fyzické aktivní přímé – Útočníci oběť věší, škrtí, kopou, fackují.
  • Fyzické aktivní nepřímé – Kápo pošle nohsledy, aby oběť zbili. Oběti jsou ničeny věci.
  • Fyzické pasivní přímé – Agresor nedovolí oběti, aby si sedla do lavice. (Fyzické bránění oběti v dosahování jejích cílů.)
  • Fyzicky pasivní nepřímé – Agresor odmítne oběť na její požádání pustit ze třídy na záchod.(Odmítnutí splnění požadavků.)
  • Verbální aktivní přímé – Nadávání, urážení, zesměšňování.
  • Verbální aktivní nepřímé – Rozšiřování pomluv. Patří sem ale i tzv. symbolická agrese, která může být vyjádřena v kresbách, básních apod.
  • Verbální pasivní přímé – Neodpovídání na pozdrav, na otázky apod.
  • Verbální pasivní nepřímé – Spolužáci se nezastanou oběti, je-li nespravedlivě obviněna z něčeho, co udělali její trýznit

Za významné vnější znaky šikanování považujeme:

  • záměrnost
  • pravidelné opakování
  • nepoměr sil
  • samoúčelnost agrese
  • oběť prožívá tzv. „legraci“ nepříjemně

Co je škádlení a co už je šikana?

Jaký je rozdíl mezi těmito způsoby chování v dětském kolektivu?

Co je to škádlení (popichování)?

– např. postrkování ve frontě na oběd, schování svačiny, stříkání vodou, bafnutí za rohem chodby, rádobyvtipná poznámka

  • škádlení je to, co mi nevadí a je to sranda pro nás oba
  • pokud si něco uděláme, pak se vzájemně omluvíme a nevzniká mezi náma problém

Co je to šikana?

– opakované a úmyslné ublížení druhému – vysmívání se, pomlouvání, nadávání, dělání naschválů, vyhrožování, donucování k něčemu, okrádání, fackování, bití

  • šikana je to, co mi vadí, ubližuje mi to a nechci, aby se mi to dělo

A rada na závěr?

Pokud svého kamaráda jen tak škádlím, očekávám, že to bude sranda nejen pro mě, ale i pro něj. Jestliže vidím, že to jako legraci nebere, že ho to zranilo, pak je mi to líto, nechám toho a omluvím se mu. Jinak by to bylo porušování práva druhého člověka a to má k šikanování velmi blízko.

Na co by rodiče měli dávat pozor aneb varovné signály

Doporučujeme všímat si zejména těchto projevů chování:

  • Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
  • Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.
  • Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
  • Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo).
  • Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach.
  • Ztráta chuti k jídlu.
  • Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.
  • Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu).
  • Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“
  • Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.
  • Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě.
  • Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
  • Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.
  • Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.
  • Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.
  • Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma.
  • Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.)
  • Dítě se vyhýbá docházce do školy.
  • Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

Co dělat, když zjistím, že je mé dítě šikanováno?

V případě, že mám podezření, že s mým dítětem něco není v pořádku nebo mi ono samo o šikaně řekne, je potřeba nejprve zjistit co se vlastně děje.

Jak s dítětem o šikaně hovořit?

  • Vyberte si pro rozhovor chvíli, kdy se bude dítě cítit v pohodě.
  • Na rozhovor si udělejte čas, věnujte mu plnou pozornost a nenechte se rozptylovat jinými vlivy (telefony, televize apod.)
  • Dejte mu najevo, že situaci berete vážně a chcete mu pomoct.
  • Zjistěte co nejvíce podrobností (co a kdy se přesně stalo, případně kdo nezúčastněný to může dosvědčit; zjištěné skutečnosti je dobré si zapsat).
  • Ujistěte dítě svou podporou, rozptylte jeho obavy – dítě může mít pocit, že řešení šikany může jeho situaci i zhoršit.
  • Vysvětlete dítěti, že neřešená šikana se může stupňovat, že nikdo mu nemá právo ubližovat a že za šikanu si nemůže samo.

Jak postupovat dále?

Jednou z nejdůležitějších (a současně nejtěžších) věcí, při řešení šikany svého dítěte je nepodléhat emocím. Veškerá jednání budou úspěšnější, pokud se nám podaří vést je věcně a konstruktivně.

Situaci neřešte s agresorem ani s jeho rodiči! Riskujete, že se to obrátí proti vám a vašemu dítěti.

Obraťte se na školu, nejlépe na metodika prevence. Nespoléhejte na to, že škola šikaně učiní přítrž sama. Je potřebná systematická dlouhodobá spolupráce mezi školou a rodičem. Snahou je navodit u dítěte opět pocit bezpečí a důvěry. Důvěry v sebe sama, své schopnosti a dovednosti, důvěru v lidi kolem sebe.

Užitečné odkazy a kontakty na odborná pracoviště ve Zlínském kraji

Zde můžete získat další důležité informace k problematice šikany a v případě potřeby také odbornou pomoc:

Psychologové

  • Dudešková Eva, PhDr., klinická psycholožka, Poliklinika Otrokovice, tel.: 577 932 710
  • Konečná Karin, Mgr., psycholožka, Osvoboditelů 91 (nad lékárnou Anta), 760 01 Zlín, tel.: 737 921 293
  • Kuželová Blanka, Mgr., klinická psycholožka, Baťova nemocnice Zlín, 760 01 Zlín, tel.: 577 552 015
  • Laciga Jiří, PhDr., klinický psycholog, Ševcovská 2678, 760 01 Zlín, tel.: 577 437 842
  • Mandincová (Janečková) Petra, Mgr., PhD, klinická psycholožka, Pančava 360, 760 01 Zlín – Příluky, tel.: 575 570 445
  • Obručová Yvona, PaedDr., Mgr., klinická psycholožka, Fugnerovo nábř. 1490, 760 01 Zlín, tel.: 775 391 313
  • Opravilová Lenka, Mgr., dětská psycholožka, DC Burešov 3675, 760 01 Zlín, tel.: 577 436 110
  • Pechová Marie, PhDr., klinická psycholožka, Divadelní 6, 760 01 Zlín, tel.: 577 222 622
  • Pernička Michal, Mgr., klinický psycholog, Osvoboditelů 91, 760 01 Zlín, tel.: 577 220 634, 737 038 850
  • Valouchová Eva, PhDr., psycholožka, Úřad práce, 760 01 Zlín, tel.: 577 577 510
  • Opravil Karel, Mgr., sociální pedagog, etoped, Středisko výchovné péče Help, Zelené náměstí 1292, Uherské Hradiště, tel.: 572 564 520

Další odborné služby

Psychiatrické služby

  • Boháč Jiří, MUDr., Poliklinika Zlín, tel.: 577 645 259
  • Březíková Alena, MUDr., Poliklinika Otrokovice, tel.: 577 922 056 (pro děti a dorost)
  • Hradílková Magdaléna, MUDr., Ševcovská 2678, Zlín, tel.: 577 220 899
  • Konečný Pavel, MUDr., Osvoboditelů 91 (nad lékárnou Anta), Zlín, tel.: 577 220 634, pavelkonecny@email.cz
  • Kouřil Vítězslav, MUDr., Okružní 4699, Zlín, tel.: 577 242 017, dpazlin@volny.cz, (pro děti a dospívající)
  • Ráček Martin, MUDr., Lékařský dům, Zlín, tel.: 577 012 063
  • Střelec Jiří, MUDr., Dlouhá 4215, Zlín, tel.: 577 439 190
  • Zvoníček Josef, MUDr., Tř. Osvobození 1388, Poliklinika Otrokovice, tel.: 577 923 390
  • Psychiatrická léčebna Kroměříž, Havlíčkovo nábř., tel.: 573 314 111

Linky pomoci